Bohatneme, nespoříme, utrácíme – proč?

Žijeme v zemi, v níž je sice ekonomika na naprosto fantastické úrovni, ale na druhou stranu nízká nezaměstnanost není dobrou zprávu pro zaměstnavatele. Přece jenom zaměstnavatelé nemají, kým obsadit volná pracovní místa, která jsou potřebná pro chod podniku. Aby si zaměstnavatelé udrželi stávající pracovníky, začali jim zvyšovat plat, což je skvělé – lidé bohatnou! Co však není už tak skvělé, je to, že lidé sice bohatnou, ale na druhou stranu dvakrát více utrácejí. Proč lidé nespoří?

Možná proto, že nám to přijde zbytečné. Existuje však několik událostí, na které je třeba si šetřit. Pojďme si říct, na co je nutné si šetřit a kdo je svědomitý a nějaké peníze stranou si přece jenom odkládá.

Na jaké události je třeba si šetřit?

I když žijeme v době, kdy máme větší jistotu, že o práci nepřijdeme, přece jenom se to může stát. Právě v této chvíli oceníme, když máme nějaké peníze stranou, když máme nějakou „železnou zásobu“. Právě taková železná zásoba nám pomůže žít bez omezení, než si najdeme novou práci. Kromě toho je nutné mít takovou železnou zásobu proto, kdyby se nám náhodou něco pokazilo, tak ať to rychle můžeme zase spravit či koupit něco nového. Mít peníze stranou se nám hodí i tehdy, kdy třeba marodíme.

Peníze ušetřené stranou se nám budou hodit i tehdy, kdy někdo v rodině náhle zemře a bude se muset vystrojit pohřeb. Ten obvykle přijde až na několik desítek tisíc korun. Stejně tak drahá je i svatba nebo podobná událost.

Kdo nyní svědomitě šetří?

Je však nutné zmínit, že existují lidé, kteří si odkládají peníze stranou. Jsou to hlavně čtyřicátníci, kteří si šetří už na důchod, ale jsou to taky mladí lidé ve věku od dvaceti do třiceti let, kteří si šetří na své vlastní bydlení, kterého by určitě jednou chtěli dosáhnout, i když je to s tou hypotékou takové, jaké to nyní je.